Stargate - Project Erebos Pilot (1. část)
Stargate: Project Erebos
„Generále O’Neille? Chtěl jste se mnou mluvit, pane?“ S těmito slovy vstoupil do jeho kanceláře ošlehaný čtyřicátní. Plukovník Johantan Eteas byl do Pentagonu převelen nedávno. Z jakých důvodů to věděli jen ti nejvyšší. Proč si ho Jack vlastně zavolal bylo řazeno mezi přísně tajné. „Ale vítejte Plukovníku, rád Vás poznávám. Posaďte se, dáte si kafe? Čaj? Nebo něco jiného?“ očividně byl v dobré náladě, tedy jako tomu bylo pro generála typické. Působil velice energickým dojmem. „Měl bych pro vás řekněme takovou práci. Hledali jsme někoho koho bychom na ten post mohli převelet a Vy se nám náramně hodíte. Vaše bezpočností prověrka dopadla skvěle jediné co zbývá je podepsat, momentík kde jsem to měl, jo tady to je, podepsat tohle“ A přitom vytáhl úhlednou papírovou složku. „Podepíšete tuto smlouvu o mlčenlivosti, dobře? Dobře“ Celou dobu se O’Neill usmíval. Nechápavý plukovník pouze kývnul na znamení, že rozumí a natáhl se po složce. Už od mlada měl zvyk nosit u sebe neustále něco na psaní. Vytáhl tedy svou tužku a podepsal to. „Takže? Co je to tedy za práci?“ Podíval se na svého nadřízeného. Ten už stál na nohou. „Myslím, že bude lepší, když vám to rovnou ukážu plukovníku“ V tu chvíli potemnělou kancelář rozzářilo jasné světlo a oba důstojníci byli pryč. Nikdo si ničeho nevšiml. Buď byli všichni v okolí generála zasvěcení a nebo je prostě nezajímalo co se zrovna dělo. Tito dva muži se však jen tak nevypařili. Byli jednoduše transportováni. Transportováni na palubu vemírného plavidla, které bylo zkontruováno za pomoci tzv. programu Stargate. Mluvíme tady o lodi třídy BC-304 s názvem Oddyssea.
„Vítejte na palubě plukovníku“ Pronesl generál. Johnatanovi trvalo dlouho než se zpamatoval. „My jsme na orbitě?“ pronesl nakonec s úžasem. Oba byli transportováni totiž na můstek. „Nastavte kurz na stanoviště Alfa Marksi, ať to lítá“ plukovník Eteas se stačil jen otoči na koho to vlastně generál mluví a všiml si personálu za ním. „Plukovníku Eteasi pojďte laskavě se mnou rád bych vám někoho představil a řekl vám v čem bude spočívat Vaše práce, tudy“ postarší důstojník se tedy vydal za generálem s úžasem v očích. Vedl jej přímo do zasedačky. V zasedačce seděl muž v podivné uniformě. Nikdy takovou uniformu neviděl a to se poznal z mnoha vojenskými zástupci snad ze všech členských států NATO. „Toto je..“ Než to generál však dořekl představil se neznámý sám „Admirál Chufu Amenetep sa Re“ a podal Johnatanovi ruku. Ten ji spozvednutým obočím stiskl. „Zvláštní jméno. Vy pocházíte z Egyptu?“ podivným důstojník se pouze usmál. „Generále vy jste mu to ještě neřekl?“ Jack O’Neill před sebou dva muže pozoroval jako by to bylo divadlo „Co? Jo tohle. Ono Eteasi tady Admiral Amenetep je z Fulvienu, toje na delší vyprávění, shrnuto tak, je to prostě mimozemšťan. Je tady aby dohlížel na projekt Erebos, který vy budete vést. Chufu je tady jako zástupce spojenecké flotily a chce tedy vidět náš nejnovější projekt.“
Plukovník jen nechápavě zíral na své dva společníky. „On je jako mimozemšťan? To je nějaký hloupý vtip ne?“ otázal se a doufal, že oba se začnou smát a řeknou Apríl nebo něco na ten způsob. Ani jeden se však nezasmál. Dokonce i generál měl vážnou tvář. „Dobře. Ehm. Co je tedy ten projekt Erebos? Pravděpodobně loď pokud jsem usoudil správně, že?“ Generál se otočil a zapnul v zasedačce obrazovku na které se spustil 3D model jmenované lodě. „Vy Eteasi převezmete velení nad lodí v průběhu cvičení. První vyzkoušíte hyperpohon. Skočíte na předem stanovené souřadnice a tam vyzkoušíte zbraně. Po celou dobu Vás bude kontrolovat tady Admirál, jelikož na palubě máte některé Fulvienské techniky. Jako poslední vyzkoušíte takovou no řekněme novinku. Naše expedice v Pegasu konečně zjistila jak sestrojit pohon pomocí červích děr. Než to vyzkoušíte...“
„Moment. Pohon pomocí červích děr? Pegasus? O čem to tady mluvíte?“
„Budete si muset dočíst povinou četbu pukovníku, kde jsem to skončil. Jo už vím. Než to vyzkoušíte musíte si být stoprocentně jistí, že se skok povede. V jiné možnosti se vypaříte i s lodí“
Eteas nevěděl co říct. A takhle se odvíjela celá diskuze. Nakonec Johnatana nechali v zasedačce osamotě s instruktážními videi na obrazovce. Byla to pro něj dlouhá noc. Na druhý den však byl již čilý a na můstek dokázal i trefit bez zabloudění. Již doletěli ke stanovišti Alfa. „Vizuální kontakt generále“ To generál vešel na můstek. Něco ho očividně po ránu rozčílilo. „Chápete to plukovníku? Já tedy ne. Já myslel, že na tuňákovém sendviči nejde nic zkazit a hle! Ono to normálně jde. Tak hnusnou snídani jsem dlouho neměl.“
„Tak tohle je Erebos pane?“ Generál se jen usmál. „Ano doufám, že jste si nevybalil, protože by Vás asi naštvalo kdybyste musel znovu balit. Za deset minut se hlaste zde na můstku mezitím se jděte třeba nasnídat nebo dobalit věci. Kdybyste si vybral tu snídani nedávejte si tuňákový sendvič, je příšerný.“ Plukovník se jen mírně pousmál a po zasalutování odešel. Žádné své soukromé věci na palubě neměl. Měl pouze to co vyfasoval od generála. Urovnal to do batohu a vydal se do jídelny, že si dá poslední kafe na této lodi.
Po deseti minutách byl již připraven na můstku kde se z čelního okna díval na velikánský Erebos. Za moment se k němu postavil i Admirál Amenetep. „Musím uznat, že je to pěkná loď. Co na ní říkáte vlastně vy plukovníku?“
„Přijde mi taková no velká, ale moc se v takových věcech nevyznám abych řekl pravdu. Do včerejška jsem němal ani potuchy, že je něco takového vůbec možné“
„A hle?! Jste tady“ Pronesl otcovsky generál, který se k nim připlížil ze zadu. „Připraveni vyrazit? Transportujeme Vás oba do hangáru číslo dva, jelikož můstek je z bezpečnostních důvodů stíněný a taky protože si posádka pro vás dva připravila nějakou ceremonii na přivítanou. Můžeme? Výborně mějte se krásně a ne, že mi uděláte ostudu plukovníku. Sám jsem vás jmenoval i přes nesouhlas IOA. Mimoto někteří představitelé IOA jsou na palubě taktéž aby sepodívali jak se nakládá s dotacemi. Achjo nikdy nepřestanou vrtat ty své nosy tam kde nemají.“ To byla Jackova poslední slova a poté se jasným světlem oba muži před ním transportovali na palubu Ereba.
Ihned po transportu nevěděl Johnatan kam se dříve podívat. Všude kolem něj byli lidé. Věčina z nich měla uniformy amerického letectva. Dále zde byli také lidé ve stejných unifmách jako měl jeho společník Chufu. Zbylí přítomni byli v oblecích. Někteří to byli zřejmě vědci, kteří pracovali na tomto projektu a byli stejně jako Johnatan zavázáni mlčením. A nebo to byli lidé co již pracovali s programem Stargate. Podle těch kyselých výrazů v obličeji typnul, že nejmenší procento kravaťáků bude zřejmě to IOA o kterém mluvil generál. „Pane. Dovolte odnesu vám to do vaší kajuty pane.“ To k Johnatanovi přistoupil nějaký seržant. „Ano děkuji. Tady to máte seržante“ I k Amenetepovi přistoupil jeden muž, akorát z jeho vlastních lidí a taktéž mu odnesl věci. Oba stáli před celým tím shromážděním. „Dobrý den plukovníku Eteasi a Vám také Admirál Amenetepe. Jsem doktor Rodney McKay a jsem tady hlavní vědec a tímto bych vás oba chtěl přivítat zde na Erebovi.“ To vyšel z davu muž, v černém obleku s drobnými bílými linkami, a natáhl k oboum ruku. „Já myslel Meredithe, že jste na Atlantídě“ Odpověděl, s náznakem ironie v hlase, Amenetep.
„Prosím neříkejte mi tak, a ano byl jsem na Atlantidě, ale tenhle projekt se bezemě prostě nemohl obejít znáte to“ Vysvětlil stručně Rodney. Poté předstoupil nějaký jiný muž v obleku. To byl představitel IOA. Měl k tomu všemu zdlouhavý proslov. Oficiálně tedy dosadil plukovníka Etease do funkce. Následně ještě promluvil Admírál k celé posádce. Když se schylovalo ke konci Chufova proslovu, Johantan věděl co přijde. Očekává se, že bude mít proslov taktéž. Jenže on neměl nic připravené. Nevěděl co dělat. Tak musel improvizovat.
Když došla na něj řada zarazil se. Na čele mu vyskočil pot a on nevěděl co říct. Přesto však spustil: „Jsem rád, že mi generál O’Neill tuto práci nabídl. Doufám, že se naučíme spolu vyžít. Teď nás čekají samozřejmě drobné úkoly, ale později přibydou určitě náročnější a přibyde jich více. Já..Já děkuji Vám, že jste mě tady takto přivítali.“ Docházely mu slova. Už nevěděl jak mluvit k takovému davu kde bylo spousty vojáků. Takto tedy rychle ukončil: „Teď tedy do práce, děkuji“ byl nervózní. Očividně to nebyl takový nástup jaký si všichni představovali.
„Kapitáne. Zavolal si nejbližšího člena posádky. „Ukažte mi kde je tady můstek děkuji. Mapu jsem nedostal.“Kapitán slušně zasalutoval a ukázal mu cestu. Můstek zde nebyl jak na Oddyssey. Žádné okno nic. Vešli skrze menší dveře. Byla zde taktická mapa pro simulaci bojů, očividně hlavní kormidelník. A spousta dalších věcí. Tam kde na BC-304 byla prosklená část, zde byly velké masivní dveře. „Co je za těmito dveřmi?“ Kapitán pouze přistoupil k dveřím a ty se rozjely. Byla to svým způsobem úzká chodba kde po stranách bylo o něco níže několik počítačů a jejich obsluha. Na konci této chodby byla menší hala a ta již prosklená byla. V této části, jak se posléze Johnatan od jeho průvodce dozvěděl, je obsluha všemožných senzorů a podobných věcí. Celá tato sekce je také stíněna aby se nikdo nemohl tranportovat dovnitř ani ven.. Dále mu vysvětlil proč je můstek uzavřen a od vesmíru je dělí ještě jedny vzduchotěsné dveře a místnost, to proto aby v případě kolabsu štítu nebylo tak lehké vyřadit z provozu můstek.
Oba se vrátili na můstek. „Plukovníku? Chce s Vámi mluvit generál O’Neill.“
„Děkuji, ehm seržante..jakže se jmenujete?“
„Jsem seržant Edward Blake, pane“
„Tak tedy děkuji Vám seržante Blaku“ Johnatan se nechápavě ještě rozhlídl co má udělat, aby mohl normálně mluvit s generálem. Začal uvažovat, že řekne generálovi o manuál. Edward vstal a pošeptal Eteasovi do ucha: „Tady pane mluvte“ a zmáčkl před ním na pultu jedno tlačítko. „Plukovníku? Doufám, že jste se již nějak zabydlel. Doufal jsem, že byste mohli začít s testy ihned co tomu říkáte?“
„Zajisté generále. Obávám se, ale, že budu potřebovat nějakou instruktáž je to tady pro mě jako španělská vesnice pane“
„Plukovníku nebojte na palubě máte schopné a ochotné lidi ti vám vyjdou vstříc a rádi vám pomůžou. Posíláme Vám souřadnice kam skočíte pomocí hyperpohonu a následně otestujete zbraňové systémy je to jasné? Poté pokud vám to McKay schválí skočíte zpátky pomocí WH. Přeji mnoho štěstí plukovníku“
„Děkuji pane. Erebos konec“ Edward, který stál vedle něj opět něco pomačkal, usmál se a šel si opět sednout na své místo komunikačního důstojníka. „Plukovníku přijímáme koordináty. Máme se připravit ke skoku?“
„Proveďte skok“ Důstojnice kývla a zadala koordináty do navigačního počítače.
Erebos odlétal z orbity. Objevilo se hyperprostorové okno a loď vletěla do něj. Místy to vypadalo, že je několikanásobně větší, ale to byl pouhý klam.
„Tak tedy. Za jako dlouho dorazíme na místo určení?“
„Přibližně dvě hodiny a dvacetři minut pane“ Po dobu letu se Johnatan postupně seznamoval se zbytkem personálu na můstku. Edward mu dělal takového menšího poradce. Navigační důstojník, poručík Joanna Parkrová, byla jedinou ženou na můstku. Sic bylo na palubě žen více tahle byla zřejmě nejklidnější. Následně tu byl taktický důstojník, major Emmet Hardwar, se kterém si plukovník Eteas ihned rozuměl. Když vystoupili z hyperprostoru znal již skoro všechna jména. Mezitím přišel na můstek i admirál Amenetep s doktorem McKayem.
„Můžeme začít s testem zbraňových systémů plukovníku. Jako cíl byl vybrán pás asteroidů, který je v tomto systému.“
„Děkuji doktore, upozorňuji Vás, že pokud chcete být na můstku přítomen budete mlčet. Nemám rád, když civilisti nějak narušují mé velení.“ McKay se zatvářil jako by do něj uhodilo, ale mlčel. Dříve než stihl Johnas vydat povel, už měl pás asteroidů na monitoru. „Děkuji poručíku. Teď dejte třetinu výkonu a otočte loď o deset stupňů do leva. Co je z arzenálu na seznamu jako první?“
„Pokud smím už mluvit plukovníku, tak asgardské lasery. Pro tento druh zbraní byly vybrány asteroidy M59 a H36, kvůli jejich velikosti“
„Děkuji Vám doktore. Dobrá snižte výkon a přibližte se na dostatečnou vzdálenost k cíli H36. Majore Hardware zaměřte cíl a vyzkoušíme jak si vedou naše automatické systémy.“
„Rozkaz plukovníku. Cíl zaměřen.“
„Palte majore ať vidím co tohle dokáže“
Z předníčásti Ereba vyšlehly dva přesně mířené namodralé paprsky silného laseru a ty proťaly asteroid jako máslo. Na plukovníka to udělalo dojem. To samé se opakovalo s asteroidem M59. Teď přišly na řady railguny. Pro test bylo vybráno více cílů. Zaměřovací systémy byly schopné zaměřit všechny. Všech patnáct Railgunů po celé lodi automaticky začaly střílet na zaměřené cíle, které měly nejblíže.
„Zdá se, že všechno funguje jak má. Teď už jenom ať funguje ten WH pohon“ radoval se Amenetep.
„Samozřejmě fungovat bude. Tím jsem si stoprocentně jistý.“ Zařil taktéž Rodney. K Johnasovi přistoupil Edward. Podal mu sluchátko s mikrofonem. „Pane. Strojovna“
„Plukovník Eteas mluvte.“
„Plukovníku mohl byste přijít za mnou dolů? Potřebuji s Vámi mluvit ohledně WH pohonu myslím, že by nebylo moudré ho testovat. Prosím pane.“
„No dobrá vyslechnu si vás“ podal sluchátko zpátky Edwardovi
„Doktore McKayi jste si opravdu jistý, že to bude fungovat?
„Ano proč by nemělo?“ Zatvářil se rozpačitě McKay
„Právě mi volal někdo ze strojovny, že by to nebylo moudré zkoušet půjdeme tedy dolů a poslechnem si ho co má na srdci“
„To bude ta Petersenová dělá samé problémy od doby co je z Atlantidy pryč. Nebojte se plukovníku zase jen něco zveličuje“
„Zveličuje nebo ne jdete se mnou dolů do strojovny a poslechnete si jí stejně jako já.“ Johnas za doprovodu doktora McKaye opustil můstek. Stačil jen říct, že v průběhu jeho nepřítomnosti má velení major Hardwar. Scházeli dolů do strojovny. Když tam došli postavila se jim do cesty mladá dívka. Trošku ušpiněná, ale vypadala dosti rozčíleně a mířila na McKaye prstem jako by to byl hrot meče.
„Co jste zas prohlásil za kravinu doktore? Co? Tentokrát to nebude pětina sluneční soustavy, ale tentokrát to schytáme my Vy holomku jeden. Máte štěstí, že tady je plukovník s Admirálem jinak bych s Váma zatočila.“
„Ukldiněte se Petersenová. Co máte na srdci“ Prohodil ze zadu dobrácky Amenetep
„Jediné. Tenhle pohon ještě není připraven k testování pane. Tenhle pohon je tak zralý na předělání. Mám za to, že nevytvoří dost stabilní červí díru a to při nejlepším. Při nejhorším se vypaříme. Prostě chápete to plukovníku? Pfu. Pryč my i celá loď.“
„Plukovníku neposlouchejte ji, je přepracovaná už by si měla jít odpočinout. Vážně Petersenová jděte už do své kajuty a vyspěte se“
„Vy mi nebudete říkat co mám dělat McKayi! Vy víte, že mám pravdu, ale nepřipustíte si to co? Jo to byste nesměl být velké ego McKay“
„Uklidněte se!“ To už došla trpělivost Johnasovi. „Má pravdu vypadáte přepracovaně. Jděte si lehnout. A berte to jako rozkaz.“
„Provedu pane. Ale já vás varovala“ Zasaltovala a odešla.
„Kde je tady nějaké. No telefon nebo čím se odtud dá zavolat na můstek“
„Tady plukovníku.“ A McKay jej zavedl k malému zařízení na zdi. Johnas se nahnul a zmáčkl tlačítko na které mu ukázal Rodney.
„Seržante Blakeu. Pokračujem ve cvičení. Ať jste na můstku připraveni ke skoku“
„Ano pane“ Mrknutím oka se letmo zadíval směrem kde již věděl, že je zmíněný pohon. A vydali se zpátky na můstek.
Když dorazili na můstek přípravy ke skoku byly v plném proudu. Navigační počítač již propočítával všechny důležité údaje k potřebným koordinátům. Když plukovník s Admirálem a doktorem vešli, major zasaltoval a oznámil plukovníkův příchod. Johnatan jen mávnuím ruky naznačil, že tohle nebylo třeba. „Nechal jsem po celé lodi vystavit bezpečností stav tři pane, aby byli všichni uvědoměni.“
„Dobrá majore Hardware. Poručíku? Koordináty nastaveny?“
„Ano pane. Koordináty nastaveny čekáme pouze na Váš rozkaz ke skoku“ Eteas se pouze rozhlédl po můstku a kývnul: „Proveďte skok“
Vše se seběhlo příliš rychle. Červí díra pohltila Erebus, ale něco nebylo v pořádku. Štíty byly pod neúnosným tlakem všude na můstku lítaly jiskry a některé počítače toto přetížení neustály a byly bezpečnostním protokolem vypnuty. Jedním z nich byl i navigační počítač.
Komentáře
Přehled komentářů
Poids est comment robuste votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre manque de sensibilite bat, il pompe le sang par vos arteres a la vacances de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/tadalafil-feminin-ou-masculin/
RE:co to je?
(HankLandry, 17. 6. 2010 23:28)Já to nepsal ale ještě brzo, snad doplním do úvodní strany, kdo píše tohle SG.
Can you stand the influence
(ACogeatmonee, 11. 10. 2018 11:18)